Stará léčivá rostlina známá už z antiky. Podporuje trávení, uvolňuje dýchání a ve středověku dostal lidový název požehnaný bodlák, protože v dobách morových epidemii byl nejúživanější bylinou na tuto nemoc. Bylinný čaj jednodruhový.
Stará léčivá rostlina známá už z antiky. Ve středověku dostal lidový název požehnaný bodlák, protože v dobách morových epidemii byl nejúživanější bylinou na tuto nemoc.
Schválená zdravotní tvrzení podle platné legislativy EU:
Normální trávení
Normální funkce dýchacího systému
Benedikt je klasickou bylinou užívanou v souvislosti se zažíváním. Hořčiny, které obsahuje, mu dávají typickou nahořklou chuť a jsou také odpovědné za podporu tvorby žluče a zažívacích šťáv. Často se vyskytuje jako tradiční součást bylinných likérů či proslulých švédských kapek. Uvolňuje dýchání při respiračních problémech.
Tradiční užití:
Jednu lžičku benediktu přelijeme čtvrtlitrem vroucí vody a necháme 10 minut louhovat. Pak přecedíme a pijeme 2–3× denně nalačno.
Nepřekračujte doporučené denní dávkování. Jeho překročení se může projevit nevolností či zvracením.
Upozornění: Nenahrazuje pestrou stravu. Ukládejte mimo dosah dětí. Nepřekračujte doporučené denní dávkování.
Surovina pro přípravu bylinného čaje – nálevu
Silný odvar z benediktu se v léčitelství používá k omývání pásového oparu - herpesu, a na sedací koupele při hemeroidech.
Při preventivním použití je osvědčený benediktový macerát v bílém víně (4 lžíce na litr, dvakrát denně malou skleničku nalačno).
POZOR: Předávkování benediktem může vyvolat nevolnost, zvracení a podráždění ledvin. Z tohoto důvodu je kontraindikován při těžších ledvinových poruchách, plicních chorobách, a ženám během těhotenství.
Popis rostliny: Jednoletá, až 60 cm vysoká bylina původem ze Středomoří, Asii, Sýrii, Írán a Kavkaz. Lodyha je větvěná, chlupatá. Dolní listy řapíkaté, horní přisedle, všechny po okraji ostnité a na ploše huňatě chlupaté. Vnější listeny střechovitého zákrovu jsou srdčité a vybíhají v jednoduchý trn, kdežto vnitřní listeny se končí trnem hřebenovitě děleným. Kvete v červnu a červenci. Květy jsou sestaveny do úboru. Žluté květy na okraji úboru jsou velmi drobné a nemají tyčinky ani pestík. Vnitřní květy jsou větší, mají trubkovitou, pěticípou korunu, obklíčenou dole chmýřitým kalichem. Podkvěté semeníky dozrávají v podélně rýhované nažky, věnčené na vrcholu chvostkem štětinovitého chmýří. Chuť mají sladkou. Červenohnědý oddenek, stejně jako celá rostlina, silně páchne a chutná trpce hořce.
Nať benediktu obsahuje: lignany arctigenin, nortrachelosid a wikstromol, které působí dosti silně antivirově. Dále jsou přítomny třísloviny (asi 8 %), silice (citral, cymen, fenchon), pryskyřice, flavonoidy, slizy, soli hořčíku, vápníku a draslíku, tanin, vitaminy skupiny B, amid kyseliny nikotinové, hořkou chuť droze dodávají hořčiny (seskviterpenové laktony) knicin a salonitenolid.
Bylinné čaje