Proč se Japonci dožívají nejvyššího věku ze všech národů na světě? Jeden z hlavních důvodů je i strava. Do jídelníčku Japonců patří neodmyslitelně mořské řasy - jeden z nejčistších a nejlepších zdrojů některých důležitých vitamínů a minerálů.

Z vitamínů je to především C, A a skupiny B, např. veledůležitá B12,  kterou postrádají hlavně vegetariáni či vegani, a jehož nedostatek se projevuje chudokrevností, hubnutím, zhoršováním duševní výkonností, paměti, svalové koordinace, třasem či mravenčením v končetinách. Řasy jsou zdrojem důležitých minerálů a obecně jich mají mnohonásobně větší množství než běžná zelenina. Řasy jsou jedním z nejlepších zdrojů vápníku - řasy ho obsahují mnohem víc než mléko, a navíc si ho tělo z řas bere prakticky bezezbytku, zatímco u mléčných výrobků to bývá obtížnější. Řasy kromě vápníku obsahují i zinek, hořčík, železo, jód, chróm, atd. Řasy také pomáhají organismu při rozpouštění tuku a hlenu. Mořské řasy bývaly součástí jídelníčku především přímořských oblastí, ale dnes jsou populární po celém světě, a čím dál populárnější jsou i u nás. Názvy jako wakame, nori, arame či kombu se staly součástí našeho slovníku.

A jaké jsou účinky řas na organismus? Mořské řasy snižují hladinu škodlivého cholesterolu, pomáhají trávicímu traktu, příznivě působí na štítnou žlázu, vyrovnávají krevní tlak, prospívají zdravému růstu vlasů, nehtů, povzbuzují srdeční činnost, vyživují pokožku, krev, svaly i kosti. Detoxikují organismus - dokáží na sebe navázat těžké kovy. Údajně dokáží eliminovat vliv radioaktivních a chemických látek. Používají se i při arterioskleróze, revmatismu, ale i při nervových poruchách. Zlepšují průchodnost cév.

Zázrak? To ani ne, jde jen o velmi zdravou potravinu, která díky perfektně vyvážené kombinaci vitamínů, minerálů a dalších antioxidantů a zdraví prospěšných látek může být skvělou prevencí před onemocněním civilzačními chorobami, ale i jejich potlačováním a pomocníkem při léčbě.

A kolik řas bychom měli denně sníst? Jak často mořské řasy používat? Odborníci tvrdí, nic není dobré přehánět, a to platí i o řasách. Řasy mají být konzumovány často a pravidelně, ale v malém množství. Zacházet s nimi se má jako s bylinkami, kořením nebo s lékem. Můžeme je dávat do polévek, omáček, i jiných teplých jídel, ale i do salátů, pomazánek, a některé druhy třeba jen tak na chleba s máslem. Vhodné je dávat i např. do luštěnin, které jsou pak kvůli enzymům z řas lehčeji stravitelné. Stačí tedy malé množství, a raději častěji. Mořské řasy obsahují velké množství jódu. Ten je velmi důležitý pro činnost štítné žlázy - ale pokud byste to přehnali, nemuselo by to organismu udělat dobře.a mohlo by dojít ke zvýšené činnosti štítné žlázy. 

(kliknete-li na název řasy v titulku - přesměruje vás na produkty z e-shopu)

NORI
Nori, které se někdy objevuje i pod korejským názvem kim nebo gim, je mořská řasa rodu Porphyra. Pěstuje se na moři v zálivech u pobřeží, v sítích umístěných u hladiny. Jejich spotřeba je obrovská. Jen Japonsko, Čína a Korea spotřebují nori v hodnotě dvou miliard dolarů ročně. Nori se prodává buď jako vločky, které se mohou používat i nevařené, jako jiné bylinky se sypou na hotové jídlo, ale především se nori zpracovává do tvaru černých sušených listů, které se suší na slunci a které se využívají jako obaly na suši či rýžové koule. Anebo se přidává do jiných pokrmů. Nori se nejčastěji opéká. Japonci nori často ochucují sojovou omáčkou, kořením a cukrem, v Korei je oblíbenější nori se sezamovým olejem a solí. Pro přípravu suši je jednodušší si koupit už opraženou sushi-nori, ze které se dají rovnou točit sushi rolky. Nori, jako další mořské řasy obsahuje značné množství vitamínů C, A, B a patří k největším zdrojům bílkovin. Pomáhá snižovat hladinu cholesterolu, rozpouští tuk a zlepšuje trávení.  V nori je např. kyselina eikosapentaenová, která je velkým pomocníkem v boji s ateriosklerózou. Taurin zase pomáhá snižovat krevní tlak. A jako ostatní mořské řasy obsahuje jód, vápník a další důležité minerály. Nori má nejvyšší obsah proteinů mezi všemi známými druhy jedlých mořských řas. 

WAKAME

Wakame je až 5 metrů dlouhá řasa, která se pěstuje v severních studenějších vodách Japonska v cca osmimetrové hloubce. Namáčí se do vařící vody a pak do studené a potom se usuší. Wakame má vysoký obsah vlákniny, bílkovin, hořčíku, jódu, vápníku, železa a sodíku. V japonské tradiční medicíně se wakame používá pro úpravu krevního tlaku, pro čištění krve, posílení krevního oběhu, jako podpůrný prostředek při srdečních chorobách i pro prevenci a podpůrnou léčbu nádorových onemocnění. Posiluje játra, žlučník a páteř. Japonské ženy tradičně užívají polévku z wakame pro zotavení po porodu. Posiluje růst vlasů a zabraňuje šedinám. Tělu dodává pružnost. Wakame není tolik cítit rybinou a má příjemnou chuť. Přípravuje se tak, že se potřebné množství řasy opláchne a namočí do studené vody. Po 10 minutách změkne a může se krájet. Pak se dá povařit na posledních pět až deset minut do polévky, omáčky či luštěnin. Do vařeného jídla můžeme dát i vodu, ve které se řasa namáčela. Wakame se dá jíst i syrová - stačí ji na půl hodiny namočit. Pro lepší stravitelnost se ale doporučuje aspoň deset minut povařit. Další použití je do salátů, pomazánek a jiné studené kuchyně.

KOMBU
Kombu, známá i pod názvem kelp je podobná řase wakame. Řasa kombu roste v chladných severních vodách. Obsahuje nejvíce jódu ze všech používaných řas, a proto ji Tradiční čínská medicína používá především jako lék na problémy se štítnou žlázou. Dále se využívá jako skvělý čistič střev, který z těla odvádí toxické látky, včetně těžkých kovů a dalších usazenin. Pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi a chrání před vysokým krevním tlakem. TČM ji využívá i k léčbě ledvin či močového měchýře. Kombu má velký význam i při zvyšování vitality, dlouhověkosti, inteligence a jasného myšlení. Kombu tvoří tvrdé lístky, jsou široké 3 centimetry a dorůstají délky až deseti metrů. Po usušení mají tmavě zelenou barvu.
Kombu je potřeba vařit aspoň hodinu a konzumovat ji, až je měkká. Kromě tradičního použití vařením do polévek, luštěnin či rýže, se používá jako koření k dochucení jídel. Řasa se usuší v troubě a rozdrtí se na prášek. Kombu se někdy prodává pod názvem tororo instant kombu, kterou lze použít bez dalších příprav. Je to vlastně usušená řasa na slunci, naložená v rýžovém octě a pak rozdrásána na vlákna a ochucená. K použití je potřeba jen malý kousek kombu, takže takový jeden stogramový balíček vám vydrží docela dlouho.

KELP

Jiný název pro kombu

ARAME

Arame je mořská řasa, která se pěstuje v Pacifiku, prohlášené je místo japonského souostroví Izu u ostrova Honšú. Arame má hnědé lístky, které sušením zčernají. Lístky mají tvar vějíře, který je asi 30 centimetrů dlouhý a 4 centimetry široký. Řasa se po sklizni sedm hodin vaří a pak suší na slunci. Potom se naseká na nudličky. Taková pak chodí do prodeje.  Arame je významným zdrojem jódu, vápníku a železa. Pravidelné a dlouhodobé užívání pomáhá při chudokrevnosti, snižuje krevní tlak, škodlivý  cholesterol, pomáhá při cévních a srdečních chorobách. Doporučuje se i ženám s problémy s pohlavními ústrojí - v tradiční japonské medicíně je ženám doporučován od nepaměti. Arame je výborným pomocníkem v boji s osteoporózou, anemií, poruchách se štítnou žlázou. Zlepšuje kvalitu zubů, nehtů a vlasů, posiluje oblast sleziny a slinivky. Arame nemá nijak výraznou chuť a není cítit rybinou, takže je vhodná pro toho, komu rybí aroma vadí.  Arame může být vhodným doplňkem obilninových a luštěninových jídel, díky ní se stanou mnohem stravitelnějšími. Je vhodná i do studené kuchyně - salátů, pomazánek. Arame je řasa z nejjemnější chutí ze všech řas a proto i doporučována všem, kdo chtějí s řasami začít. Má trochu nasládlou chuť, to kvůli vysokého obsahu manitu, což je přírodní cukr, vyskytující se ve většině hnědých řas.
Arame si připravíte třeba tak, že řasu opláchnete a necháte macerovat ve studené vodě cca 20 minut. Pak dalších 20 až 30 minutách povaříte. Při vaření arame zvětší pětkrát svůj objem, tak s tím počítejte. Arame lze použít do teplých i studených jídel. 

AGAR
Agar, někdy udáván jako agar-agar  je přírodní želatina, vyráběná z červené řasy tengusa (někdy označována jako gelidium).  Je skvělou přírodní alternativou želatiny pro vegetariány. Řasa roste v hloubce 80 metrů ve tvaru nádherných barevných kapraďových vějířů nebo opeřených stébel. Agar se zpracovává z rostlinných slizů - agarofytů. Japonci, Číňané a Korejci používali agar k léčebným účelům již tisíce let. Agar působí v organismu protizánětlivě, neutralizuje jedy ve střevech, účinkuje jako mírné projímadlo. Vysoký obsah vlákniny v agaru snižuje cholesterol v krvi. Tengusa v přírodní formě má velmi výraznou chuť a výroba agaru je složitá a náročná. Tradiční zpracování se dělá tak, že se na zimu odveze do hor, to kvůli mrazu. Usušené řasy se povaří s octem, až vznikne hustá kaše. Poté se směs krájí na čtverhranné tyčinky, které se pokládají na bambusové tyče a suší se na vyschlých rýžových polích. Vlhkost z agaru vystupuje na povrch a v noci zamrzá, ráno na sluníčku se opět rozehřeje. Tento proces se opakuje i několik týdnů, až jsou tyčinky úplně vyschlé a křehké. Tyto tyčinky se pak rovnou balí, nebo se strouhají na jemné vločky.
Agar-agar, jako ostatní řasy, obsahuje železo, vápník, jód a další stopové prvky - ale v menším množství než ostatní řasy. Agar je velice lehce stravitelný, má mírně projímavé účinky. Čistí zažívací trakt, detoxikuje a zbavuje organismus nečistot. Povzbuzuje peristaltiku střev - je vhodný proti zácpě. Bývá součástí redukčních diet, snižuje škodlivý cholesterol v krvi. No a je to želatina - takže samozřejmě jako každá jiná želatina je výborným prostředkem při potížích s klouby. Z hlediska holistiky je zásadotvorný, je tedy vhodný v kombinaci s ovocem a jinými kyselinotvornými potravinami, které pomáhá neutralizovat. Agar se dá použít do zeleninových vývarů, ovocných šťáv, jako želatina do krémů, dezertů, dortů, zmrzlin, aspiků, atd.

DULSE
Dulse je vínově červená mořská řasa, která roste na evropských skalnatých pobřežích v turbulentních vodách kolem spodní hranice přílivu Atlantiku. Řasy jsou dlouhé do 30 cm, s tenkými, měkkými vějířovitými listy. Trhají se ručně, pak jsou sušeny na slunci a větru. V západní a severní Evropě se používá již od dob působení keltských a normandských bojovníků. Námořníci řasu používali díky obsahu vitamínu jako prevenci proti kurdějím a byla často jediným příjmem vitamínů islandských a aljašských domorodců. Dulse je velmi bohatá na železo, a proto je vhodná při chudokrevnosti - posiluje krev a posiluje cévy. Je také bohatá, stejně jako ostatní řasy i na vápník, magnezium, jód a fosfor. Má i vysoký obsah proteinů  -  jen nori jej má vyšší. Řasa se na deset minut namáčí a dalších deset minut vaří. Je vhodná do polévek, omáček i salátů a pomazánek. Řasa se používá i jako koření - po upražení na sucho se v hmoždíři roztluče na prášek.

IZIKI (HIJIKI, HIZIKI)
Iziki je mořská řasa, kterou Japonci sklízejí na ponořených skalách podél pobřeží Tichého oceánu. Je tvořena malými černými cylindrickými lístky. Iziki, podobně jako jiné řasy, obsahují vysoký obsah jódu, železa a vápníku. Řasa je silně účinná, ale pro silný zápach moře ne všemi oblíbená. Japonci ji používají pro podpoření krásy a lesku vlasů. Jako ostatní řasy je plná minerálů, především vápníku. Ale bohužel u něj bylo objeveno i zvýšené množství arzenu a proto je doporučováno iziki konzumovat jen v malé míře a raději užívat ostatní druhy řas, které karcinogenní arzen neobsahují. Pokud se bere občas a v malém množství, je zcela neškodný, ale při větších koncentracích by mohl dělat problémy. Evropská komise FSA v roce 2004 vydala prohlášení, podle kterého hijiki obsahuje arzen, zatímco arame, kombu, nori, wakame a dulse nikoli, proto doporučuje konzumovat spíš tyto mořské řasy. Hijiki se běžně používá k podpoře chuti, nepoužívá se v sushi ani čínských restauracích.